Termín Giorni della merla, známý po celé Itálii, je spojen s lidovými pověrami a meteorologickými jevy. Věří se, že právě tyto dny jsou nejchladnější z celé zimy.
Podle jedné pověry kdysi byla koncem ledna tak tuhá zima, že se bílá kosí rodinka musela schovat do komína, aby nezmrzla. Vylezli ven až 1.února, celí černí od sazí - od té doby už jim tato barva zůstala do dneška.
Podle jiné legendy pak čistě bílého kosa každý rok trápil měsíc leden, který měl v té době pouze 28 dnů. Jakmile kos vylezl z úkrytu shánět potravu, leden na něj pokaždé poslal mráz a sněhovou bouři. Jeden rok se na něj kos připravil, udělal si zásoby na celý měsíc, aby nemusel ven a po celý leden tak vydržel schovaný v teple. Posledního ledna vylezl a začal si radostně prozpěvovat, což ledna tak rozzlobilo, že si půjčil tři dny od měsíce února (ten jich měl tenkrát ještě celých 31) a seslal takovou zimu, že se kos musel schovat do komína. Když odtud po třech dnech vylezl, jeho krásné bílé peří bylo už navždycky začerněné od sazí.
Giorni della Merla mají i své místo v lidové meteorologii. Italové věří, že pokud jsou tyto dny skutečně chladné, jaro bude teplé a příjemné. Naopak, pokud jsou neobvykle teplé, znamená to, že jaro bude chladné a deštivé. Tato víra dodnes přetrvává zejména na venkově.
