Ti se předhánějí ve výrobě tradičních masek a vymýšlení různých akcí, spojených s karnevalem. Průběh karnevalu totiž není nikdy předem znám a jeho organizace se účastní nejen město, ale i soukromí podnikatelé, místní divadelní a taneční spolky.
Karneval probíhá v zimním období. Datum jeho konání je pokaždé jiné, neboť začíná vždy 10 dní před popeleční středou a je tak posledním veselím před velikonočním půstem, stejně jako náš masopust. Však také jedním z nejčastějších výkladů vzniku slova karneval je italské slovo carne (maso) a vale (pryč a nebo nabytí síly), tedy rozloučení s masitými pokrmy a dalším hodováním před dlouhým obdobím půstu. Traduje se ale, že původ karnevalu pochází z pohanských svátků, někteří vidí jeho původ v antických saturnáliích.
První písemná zmínka o karnevalu v Benátkách pochází z roku 1268, ale je téměř jisté, že Benátčané holdovali nošení masek již v 11. století. Reje masek byly velmi rozpustilé, původně trvaly i několik měsíců. Mravy během nich upadaly a tak se proti nošení masek město začalo bránit různými výnosy.
Bylo zakázáno nosit maškarní kostým mimo období karnevalu, vstupovat v něm do kostelů a kasín. Nošení masek bylo využíváno k zakrytí různých pletich a přestupků o čemž svědčí například dekret z roku 1603, ve kterém bylo mužům zakázáno přestrojovat se za ženy a navštěvovat jeptišky v ženských klášterech. Opakovaně bylo zakazováno, nosit spolu s kostýmem ostré předměty, které mohou způsobit ostatním zranění. Za porušení zákazu byly vyměřovány velmi přísné tresty a pokuty - mužům 2 roky vězení a pokuta 500 lir, ženám vystavení veřejnému posměchu na náměstí sv. Marca a čtyřleté vyhoštění z Benátek. Také ženy musely zaplatit pokutu 500 lir.
Ještě přísnější omezení přinesla karnevalu nadvláda rakouské monarchie po pádu Benátské republiky. Úplný konec pro karneval znamenalo dobytí města Napoleonem v roce 1797. Ten se bál, že by v jeho průběhu mohly vzniknout rebelie a tak karneval zakázal. Obnoven byl až v roce 1979 a s ním i mnoho původních karnevalových tradic.
Karneval každý rok otevírá "let anděla", kdy se vybraný akrobat (dnes často sličná dívka) vznáší na ocelových lanech nad náměstím sv. Marca. Tato tradice byla založena už v roce 1548, kdy jeden z artistů vyšplhal na střechu zvonice a odtud na dvojitém laně "přeletěl" až k tribuně dóžecího paláce. K dnešní podobě karnevalu patří také tradiční představení Commedia dell´Arte, která se konají jak v divadlech tak i přímo v ulicích města. V závěru karnevalu je vždy volena nejkrásnější maska, na náměstí sv. Marka bývá velký ples a ohňostroj. Karneval má každý rok jiné téma. Tím byly v minulých letech např. barvy či cesty Marca Pola.
Tradiční masky, používané na karnevalu vycházejí ze zmiňované Commedie dell´Arte, ve které vystupovaly stálé postavy s charakteristickými kostýmy. Odtud pochází známá Colombina - maska zakrývající jen horní polovinu obličeje zdobená zlatem či stříbrem, Arlecchino - maska původně vyráběná ze dřeva či kůže. Její barva je černá s plochým opičím nosem. Představuje divocha nebo otroka. Pantalone - maska na horní polovinu obličeje představuje smutného staříka s dlouhým nosem a šikmýma očima. Kromě těchto postav na karnevalu určitě potkáme další tradiční masky jako například: Bautta - čtvercová maska zakrývající celý obličej, bez otvoru pro ústa, obvykle doplněna o třírohý klobouk a plášť. Dottore - bizarní bílá maska s dlouhým zobákem a okrouhlými otvory pro oči, často doplněnými brýlemi. Volto - bílá maska tradičně doplněna třírohým kloboukem, představuje pravděpodobně ducha.
Masky jsou vyráběny jak v luxusních dílnách z drahých materiálů, ale je možné je koupit i v ekonomické podobě pro turisty. Výrobci masek se těší velké vážnosti, v minulosti měli dokonce svůj vlastní cech. Některé benátské rodiny kostýmy dědí po generace a jsou na ně právem pyšné.
Hlavní část karnevalu se odehrává na Canal Grande a na náměstí sv. Marca, zvláštní magická atmosféra ale prochází celým městem. Není nad bloudění v křivolakých uličkách mezi spletí kanálů a mostků. I zde je možné narazit na neobyčejně krásné a svébytné benátské masky, či se zapojit do bujarého veselí.
